Dovolená v ČR:CZeCOTTourmapyVýchodní ČechyJižní MoravaMoravskoslezskoTřeboňskoUNESCOČeská inspiraceAktivní dovolenáJízdní řádyGEOFUN
Rezervovat ubytování Rezervovat stůl v restauraci

Z Brna na východ

Ozvuky francouzské módy

Barokní památky, které můžeme najít na východ od Brna, patří už vesměs k závěrečné fázi baroka, ovlivněné nejen francouzskou módou, ale i myšlenkami, jež k nám pronikaly v éře Denise Diderota, Jeana Jacquesa Rousseaua a dalších osvícenců. Příkladem může být slavkovský zámek.
  • Malé Versailles ve Slavkově - Zámek ve Slavkově patří k nejvýznamnějším památkám barokního stavitelství, ale i zahradní architektury na jižní Moravě. Rezidence rodu Kouniců, kteří byli v 18. století povýšeni do stavu říšských knížat, rostla podle taktovky Domenica Martinelliho (1650–1718). Podnět k barokní přestavbě renesančního sídla dal koncem 17. století Dominik Ondřej z Kounic, jedna z klíčových osobností habsburské monarchie kolem roku 1700. Martinelliho projekt měl podobu „kurfiřtské“ rezidence: k zámku opevněnému vodním příkopem měl přiléhat monumentální chrám s rodovou hrobkou, konírny, rozlehlé zahrady. Stavba podle Martinelliho plánů však po smrti Ondřeje Kounice nebyla dokončena. I do Slavkova totiž postupně pronikal ohlas francouzské „moderny“ a dědic panství – zemský hejtman Maxmilián Oldřich Kounic z Rietbergu – dal původní rezidenční projekt přepracovat do uměřenější podoby s otevřeným čestným dvorem. Zásluhy na dokončení zámeckého komplexu má Václav Antonín Kounic-Rietberg, nejvýznamnější představitel rodu, od roku 1764 říšský kníže, státní ministr, kancléř Marie Terezie, Leopolda II., Josefa II. a Františka II. Zevní úprava zámku byla v jeho době přizpůsobena Martinelliho západnímu průčelí, uvnitř však již dominovaly klasicistní prvky. Dřívější bohatost štukové a freskové výzdoby byla nahrazena lineárním členěním velkých ploch s jemným dekorem, ve stejném duchu byly vyzdobeny rovněž stropy a stěny dalších prostor. (videoprezentace Slavkov)

  • Park ve stylu francouzských zahrad Již během výstavby první etapy slavkovského zámku vznikal pod vedením nizozemských odborníků park francouzského střihu. Sochařské prvky a skulptury v zámku i parku vytvořil (tam Amor a Psyché, Jupiter s Amorem, symboly ročních dob) Giovanni Giuliani, fresky v zámku byly dílem Andrey Lanzaniho a štukatéra Santina Bussiho. Rekonstrukce v 70. letech 20. století vrátila zámeckému parteru jeho někdejší barokní podobu.

  • Kostel jako symbol náboženské tolerance Za pozornost stojí výjimečná stavba farního kostela Vzkříšení Páně v sousedství slavkovského zámku. V kubizujících formách s prosvětleným a vzdušným prostorem ji vybudoval pro státního kancléře Václava Antonína Kounice Rietberga architekt Johann Ferdinand Hetzendorf von Hohenberg (plány z roku 1786). Kostel v klasicistním slohu se příliš nepodobá ostatním chrámovým stavbám končícího baroka. Byl chápán jako symbol náboženské tolerance, údajně měl být užíván jak katolíky, tak protestanty, měl to být symbol kultury josefínského státu.

Přestavba v duchu francouzského osvícenství se významně podepsala i do tváře jednoho z nejlépe dochovaných loveckých zámečků v Evropě.
  • Nejzachovalejší lovecký zámek Evropy – V nedalekých Židlochovicích si po roce 1722 podle výkresů francouzského královského architekta Roberta de Cotte stavěl lovecký zámek hrabě Philipp Ludwig Wenzel von Sinzendorf, nejvyšší dvorský kancléř habsburské monarchie, přívrženec „francouzského vkusu“. Původní pozdně renesanční zámek byl kompletně přestavěn ve stejné době jako slavkovské sídlo Kouniců a také zde se uplatnilo mnohé z nových estetických kánonů, jež přinášelo francouzské osvícenství. V letech 1717–1727 vyrostl v Židlochovicích také kostel Povýšení sv. Kříže, který navrhl Johann Lucas von Hildebrandt. Zámek patří k nejzachovalejším loveckým zámkům Evropy a společně s historickými bažantnicemi a oborami pro vysokou zvěř vytváří ojedinělý lovecký komplex, navazující na staletou mysliveckou tradici tohoto území. Zámecký park byl postupně přebudován do současného anglického stylu. Stavební úpravy z první půli 19. století přinesly zrušení hradeb, náspů a padacích mostů, zámku daly empírový ráz. Jako v dobách, kdy byl zámek v držení Habsburků, je objekt i nyní často dějištěm setkání politiků. Slouží také jako luxusní hotel pro účastníky honů a další hosty ministerstva zemědělství a Lesů ČR, které jej spravují. (videoprezentace Židlochovice)

Perlou jihovýchodní Moravy bývá nazýván zámek Milotice, který je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury.
  • Milotice jako perla v krajině - Klenot barokní rezidenční architektury najdeme ještě dále východním směrem, v Miloticích na Kyjovsku. Soubor staveb vznikl úpravou a přestavbou pozdně renesančního sídla za Karla Antonína Serényiho mezi lety 1720–1724, v jeho úpravách se pokračovalo i později. Patrovou část navrhl Antonín Zinner kolem roku 1716, na přestavbách se pravděpodobně podílel i Josef Emanuel Fischer z Erlachu a zejména brněnský stavitel František Benedikt Klíčník, který zde vybudoval salu terrenu. V 70. letech 17. století stavba vyrostla o další patro a přistavěny byly čtyři nárožní věže, které dodnes charakterizují tuto pravoúhlou obdélníkovou budovu s mansardovou střechou. Nově na zámku přibyly sochy antických božstev, v Sálu předků pak velká freska F. Ecksteina s námětem apoteózy sérenyiovského rodu. Přistavěn byl skleník, oranžérie, konírna a jízdárna. Přístavby tvořily se zámkem harmonický celek, zapadající do prostředí. Asi o 20 let později bylo plastikami vídeňského sochaře Jakuba Kryštofa Schletterera vybaveno čestné nádvoří a vstupní cesta do zámku vedoucí po mostě. K celku působivé zámecké zahrady se stromořadími patří i obora, protkaná hvězdicí průhledů. Dnes je v zámku původní mobiliář, dokumentující dobu, kdy tu žili jeho poslední majitelé z rodu Seilern-Aspang v první polovině 20. století. (videoprezentace Milotice)

Nenechte si ujít:

  • Plže v Petrově – Areál 63 historických vinných sklepů, převážně barokních, láká milovníky vína i vesnické lidové architektury do Petrova u Strážnice. Nejstarší sklepy jsou zřejmě už z 15. století, ty nejmladší stavěli lidé ještě donedávna. Jsou typické kamennými klenutými stropy, jejich průčelí s typickým nebo lomeným obloukem bývá zdobené podezdívkou modré barvy a ornamenty vinné révy po stranách, nad okny a nad vchodem. Vinné sklepy v Plžích vytvářejí uličky, které se spojují ve dvě centra. Horní je dějištěm řady vinařských akcí během roku, například Dne vinařů. (videoprezentace Cimbálový festival v Plžích, Petrov)

  • Barokní kovárna v Těšanech – Čtyřkřídlý přízemní areál bývalé kovárny s dvorem v Těšanech na Brněnsku, dává představu o někdejším významu kovářského řemesla na vesnici a o sociálním postavení kováře. Současná podoba objektu pochází z roku 1700, ale kovárna v Těšanech je poprvé připomínána již v roce 1377. Nyní tuto kulturní památku ČR provozuje Technické muzeum v Brně, které zde zpřístupnilo expozice kovářské i kolářské dílny a také obydlí kováře z poloviny 19. století.

  • Barokní zámek v Bzenci – Zámek dal podle plánů Domenika Martinellizo a Václava A. Beduzziho v letech 1709–1710 tehdejší majitel Erdmann Kryštof Pruskovský z Pruskova. Budova s okázalým Sálem předků z doby vrcholného baroka dnes není přístupná veřejnosti. Navštívit však můžete alespoň zámecký park.

  • Zámek Bučovice – V našem putování za barokními památkami Moravy může mít své místo krátké zastavení na renesančním zámku v Bučovicích. Skutečným skvostem je totiž barokní kašna Giovaniho Giacomma Tencally a Pietra Materny z let 1635–1637, zdobící nádvoří tohoto zámku.

  • Slavkovské bojiště – Významná místa, památníky a obce někdejšího dějiště Bitvy tří císařů, ve které Napoleon Bonaparte porazil v prosinci 1805 spojenecká vojska ruského cara Alexandra I. A rakouského císaře Františka. Doporučit lze zejména moderní audiovizuální expozici u památníku Mohyla míru v katastru obce Prace.

  • Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici – skanzen vybudovaný strážnickým Ústavem lidové kultury. Najdeme v něm řadu typických obytných, ale i hospodářských staveb, dokumentující život lidí na jihovýchodní Moravě v minulých staletích. Skanzen je také každoročně dějištěm řady folklórních akcí, včetně Mezinárodního folklórního festivalu, který je nejstarší přehlídkou svého druhu v Evropě. Zajímavý je také areál strážnického kláštera. (videoprezentace Mezinárodní folklorní festival Strážnice a Strážnické vinobraní)

Události hodné pozornosti: