Dovolená v ČR:CZeCOTTourmapyVýchodní ČechyJižní MoravaMoravskoslezskoTřeboňskoUNESCOČeská inspiraceAktivní dovolenáJízdní řádyGEOFUN
Rezervovat ubytování Rezervovat stůl v restauraci

Z Brna na sever

Klenoty v krajině Moravského krasu

Na sever od Brna, do krajiny Moravského krasu, lákají turisty kráčející po „barokní stopě“ dvě perly církevní architektury, ukázka urbanistického spojení města a panské rezidence a také zámek, jehož pozdně barokní architektura již zrcadlí nastupující vliv francouzského osvícenství.

  • Vranov s raně barokním kostelem Narození Panny Marie leží uprostřed lesů nedaleko Brna. Stavbu podle plánů Giovanniho Giacoma Tencally ve starodávném mariánském poutním místě iniciovaly roku 1617 dědičky pánů Černohorských z Boskovic – Kateřina a Anna Alžběta. Byly to manželky Maxmiliána a Karla z Liechtensteina, kteří slavnostně konvertovali ke katolictví a byli za to povýšeni do knížecího stavu. Místo se stalo symbolem vzestupu protireformačního katolicismu. V kryptě pod chrámovou lodí se nachází hrobka rodu Liechtensteinů. Knížecí architekt Johann Karl Engel ji pojal jako empírově střídmou v antickém duchu. Jsou zde pohřbeni všichni členové vládnoucí větve rodu, zemřelí v letech 1633–1989. Hrobka je přístupná při výjimečných příležitostech, například v rámci Noci kostelů. Je to jedno z nejvýznamnějších šlechtických pohřebišť u nás. Chrám s rodovou hrobkou byl budován od roku 1617. Stavba byla dokončena pravděpodobně v roce 1624 Fresky na klenbách kostela vytvořil brněnský malíř a freskař Jan Jiří Etgens (1691–1757). Malby vznikly v roce 1738. Autorem architektonické a sochařské kompozice jsou Rafael Donner a Gottfried Fritsch, oltářní plátno namaloval Paul Troger. Kostel i hrobka jsou společně se zbytkem původního kláštera chráněny jako kulturní památka ČR. Podle legendy se zde roku 1240 zjevila Panna Maria jednomu moravskému šlechtici, který (stižen oční vadou) zabloudil v hlubokém lese. Když se v úzkosti modlil k Matce Boží a prosil o záchranu, zjevila se mezi dvěma duby Svatá Panna a uzdravila jeho oči.

  • Poutní místo Křtiny s kostelem Jména Panny Marie se nalézá zhruba 15 kilometrů na sever od Brna. Patří k nejstarším poutním místům na Moravě – prý zde křtili samotní svatí Cyril s Metodějem a jejich žáci. Odtud pochází i název obce – Vallis baptismi – údolí křtu – Křtiny. Podle tradice se zde lidem zjevila Panna Maria Křtinská roku 1210, ale největší rozkvět Křtiny zažily v období vrcholného baroka, kdy je navštěvovalo více než 50 tisíc poutníků ročně. Již pouhý pohled zdáli na monumentální kopuli zdejšího kostela, vznášející se v hradbě hustých lesů Moravského krasu, vyvolává nevšední zážitek. Stavbou tohoto chrámu a přiléhající prelatury pověřili zábrdovičtí premonstráti Jana Blažeje Santiniho Aichla (1677–1723), proslaveného řadou skvělých sakrálních staveb. Na výzdobě se podíleli Santiniho přední současníci – Jan Jiří Etgens, který je autorem freskové výzdoby, sochaři Antonín a Ondřej Schweiglové a další umělci. Stavba kostela začala roku 1718 a dokončena v roce 1750, již po Santiniho smrti. Poutní areál v Křtinách sestává z centrálního kostela na půdorysu řeckého kříže, dále z proboštství, které bylo koncipováno jako reprezentativní zámecká budova. V květnu 1750 byla do chrámu přenesena socha Panny Marie a v následujících dvou desetiletích byl kostel nákladně zdoben. Kompletně dokončen a slavnostně vysvěcen byl v roce 1771. Santiniho typická kompoziční hra s kružnicemi a mnohostěny, umožňující vznik mimořádných světelných efektů na stěnách, je zdrojem fascinujícího zážitku pro každého návštěvníka tohoto chrámu. (videoprezentace Křtiny)

  • Mariánské poutní místo Sloup u Macochy leží nedaleko Křtin. Jeho návštěva se může stát zajímavým doplňkem celodenního putování za barokem v Moravském krasu. Zdejší chrám Panny Marie Bolestné s vzácnou sochou světice z lipového a topolového dřeva patří k významným architektonickým památkám. V průčelí mezi dvěma věžemi je vysoký přes 30 metrů, chrámová loď ve tvaru želvy symbolizuje ochranu Panny Marie. Věže jsou vysoké 40 metrů. Mohutná chrámová klenba kostela, jehož projekt vypracoval vídeňský architekt Isidor Marcell Canevale, který později projektoval stavbu zámku v Rájci, je vyzdobena malbami vídeňského malíře Kašpara Sambacha, pozdějšího ředitele vídeňské Akademie. Vzácný dřevěný svatostánek a umělecké ozdoby hlavního oltáře jsou dílem brněnského sochaře Ondřeje Schweigla a pozlacovače Vincence Kutálka. Interiér poutního kostela je plný světla, květin a květinových košů v pastelových barvách. Setkáváme se zde již s rokokovou hravostí letohrádků a zátiší s rozkvetlými květy.

  • Lomnice jako ukázka barokního venkovského „urbanismu.“ Kdo se chce přesvědčit o tom, jak vypadal typicky barokní vztah zámku a podzámčí a jak citlivě dovedli venkovští investoři a jejich umělci odlišovat stylové úrovně dekorace, měl by se vypravit do Lomnice u Tišnova. Patriarchálně barokní strukturu tohoto vrchostenského městečka ovlivňoval zásadně hrabě Franz Serényi, který k realizaci svého záměru vybral Giovanniho Pietra Tencallu, Paula Weinbergera a Jana Křtitele Ernu. Zámek nechal rozšířit o jedno křídlo, na náměstí pod zámkem dal postavit nový farní kostel s farou, naproti budovu radnice. Každá ze staveb měla přitom odlišné stylové zaměření. Roku 1710, po dokončení celého náměstí, dal zde Serényi vztyčit monumentální morový sloup, který dodnes udivuje expresívní, mimořádně dynamickou kompozicí. Je to nejvýznamnější dílo brněnského barokního sochaře Matyáše Thomasbergera.

  • Francouzská inspirace v Rájci nad Svitavou. Putování za nejvýznamnějšími stopami baroka na sever od Brna můžeme zakončit návštěvou salmovského zámku v Rájci nad Svitavou, jehož tvůrce – vídeňský architekt francouzského původu Isidore Canevale (1730–1786) už v tomto svém raném díle ohlašuje střídání baroku stylem nastupující revoluční jednoduchosti, přicházející z Francie. Canevale vytvořil projekt zámku v u nás dosti ojedinělém tzv. luisézním stylu. Inspiraci nalezl v letních sídlech francouzské šlechty z období Ludvíka XVI. Zámek v současné podobě je syntézou forem pozdního baroka a francouzského klasicismu. Jeho stavba trvala po dobu šesti let od roku 1763 do roku 1769. Autorem umělecké výzdoby hlavní budovy byl prostějovský malíř František Antonín Šebesta zvaný Sebastini. V následných letech docházelo k několikerým úpravám jak stavebního, tak uměleckého rázu: například roku 1777 přemaloval Sebastiniho fresky v ústředním sálu brněnský malíř Kajetán Schaumberger, v 19. století zanikla většina Šebestovy rokokové výmalby.

  • Jen kousek za Blanskem, v Lysicích, nalezneme barokně a klasicistně přestavěnou původní renesanční vodní tvrz, upravovanou ještě počátkem 19. století. Lysický zámek vyniká bohatě zařízenými interiéry a ojedinělou zámeckou zahradou, kterou zdobí unikátní promenádní kolonáda s krytou pergolou. V původních barokních konírnách dnes vystavují vzácný historický kočár lehkého uzavřeného typu na vysokých kolech, zvaný "berlina" z 18. století. (videoprezentace Zámek Lysice)

Nenechte si ujít:

  • Barokní lékárna v Letovicích – Zajímavá může být prohlídka kostela sv. Václava a především barokní lékárny s nástropní malbou, biblickými výjevy na stěnách a dobovým nábytkem v areálu kláštera Milosrdných bratří v Letovicích. Výstavba kostela a klášterního areálu s nemocnicí začala v roce 1751 podle plánů a pod vedením člena řádu Longina Trauba.

  • Kostel v Doubravníku, v jehož interiéru byl využit pernštejnský bílý mramor, se může pochlubit barokním oltářním obrazem Franze Antona Maulbertsche. Nejproslulejší umělec své doby v Dolním Rakousku a na Moravě je také autorem fresek v řadě dalších objektů, mimo jiné v Předklášteří u Tišnova.

  • Sloupsko-šošůvské jeskyně, jejichž návštěvu je možné spojit s prohlídkou barokního poutního kostela ve Sloupu, jsou jako jediné z přístupných jeskyní Moravského krasu otevřené pro veřejnost během celého roku. Specialitou jsou prohlídky vedené kostýmovanými průvodci v historickém stylu.

Události hodné pozornosti: