Dovolená v ČR:CZeCOTTourmapyVýchodní ČechyJižní MoravaMoravskoslezskoTřeboňskoUNESCOČeská inspiraceAktivní dovolenáJízdní řádyGEOFUN
Rezervovat ubytování Rezervovat stůl v restauraci

Brno - metropole Moravy

Mnozí návštěvníci Brna se budou patrně divit, jak je toto město práce, moderního funkcionalismu a informačních technologií starodávně barokní. Ubránilo se přesile protestantských švédských vojsk generála Torstenssona a díky tomu získalo pevnou pozici hlavního města Moravy. Dnes tu najdeme zhruba dvě desítky významných barokních „cílů“, jichž by si návštěvník měl povšimnout. Zvládnout to však v jednom dni je nemožné. Spojme proto putování za brněnským barokem s příjemným noclehem a občerstvením v některém z početných ubytovacích zařízení, vináren, restaurací a v kavárnách, jimiž se dnešní Brno rádo chlubí. Možná zbude i čas na koncert, divadlo nebo taneční klub.
  • Cestu za brněnským barokem zahájíme v nenápadném raně barokním kostele svatého Kříže, který zdejším kapucínům v duchu jejich ideálů prostoty a chudoby navrhl Ondřej Erna. Jeho stavbu financoval roku 1653 zemský hejtman Kryštof Pavel Liechtenstein-Castelcorn. Pro hlavní oltář objednal obraz německého malíře Joachima von Sandrarta, považovaný za první skutečně barokní malířské dílo na Moravě. Hrobka pod kostelem, která v letech 1656–1784 sloužila k pohřbívání kapucínů a dobrodinců řádu, je od roku 1925 přístupná veřejnosti.

  • V těsném sousedství, na Zelném trhu, se můžeme obdivovat kašně Parnas, rané práci Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1690–1695), jejímž ústředním objektem je jeskyně, ve které Herakles poutá trojhlavého Cerbera. Jde o alegorii císařova porobení tří nepřátel Rakouska – osmanské říše, Francie a uherských povstalců. Tři ženské postavy na tomto mohutném sousoší představují Babylonii, Řecko a Persii, kompozice pak vrcholí alegorií Evropy. Opodál v Biskupském dvoře – nádvoří sousedního Moravského zemského muzea – najdeme pozoruhodné dílo Ignáce Johanna Bendla (1696–1699). Tato kašna je alegorií živlů, kterou představují kromě Merkura také Vulkán, Ceres a Neptun.

  • Jen pár kroků z Kapucínského náměstí nás dělí od minoritského barokního komplexu Kostela svatých Janů (Křtitele a Evangelisty) s Loretou, který vznikl přestavbou kostela sv. Jana Křtitele ze 13. století a novějšího kostela sv. Jana Evangelisty v letech 1722–1733. Podobně jako chrámová loď, také sousední Loreta se Svatými schody je dílem Mořice Grimma, který byl ve své době jedním z nejžádanějších architektů, působících v Brně. Charakteristickým znakem průčelí kostela je bohatá sochařská výzdoba k oslavě Panny Marie.

  • Při cestě severním směrem ulicí Poštovskou a Kozí se můžeme zastavit v jednom z několika brněnských kostelů, zasvěcených Nanebevzetí Panny Marie. V Jezuitské ulici patří kostel toho jména samozřejmě jezuitům, kteří do Brna přišli v roce 1578. Od roku 1582 až do 60. let 17. století zde budovali svoji kolej. Zdejším noviciátem prošel například Bohuslav Balbín, Josef Dobrovský, misionář a botanik Jiří Josef Kamel (kamélie) či matematik Jakub Kresa. V roce 1609 zde přijal jáhenské svěcení sv. Jan Sarkander. V sedmnáctém století tu působil také páter Martin Středa, jeden z horlivých vůdců Brňanů při obraně města před Švédy. Na hlavním oltáři kostela najdeme obraz Nanebevzetí Panny Marie, namalovaný roku 1735 Felixem Antonem Schefflerem, který je rovněž autorem dalších oltářních obrazů a nástěnných maleb v chrámu. Z jezuitského komplexu zbyl dnes jen kostel, který byl po americkém náletu na Brno roku 1944 silně poškozen, ale díky rozsáhlým rekonstrukcím se jej podařilo zachránit. Z uměleckých děl v interiéru stojí za vidění socha mouřenína od Ondřeje Schweigla z 60. let 18. století.

  • Z Jezuitské ulice je to k někdejšímu augustiniánskému klášteru a kostelu sv. Tomáše co by kamenem dohodil. Kostel sv. Tomáše, původně zasvěcený Zvěstování Panny Marie, byl stavěn od 14. století s finanční podporou Lucemburků jako konventní chrám dominikánů a pohřební kostel lucemburských markrabat. Realizace byla svěřena parléřské huti. Kostel byl ovšem poškozen švédskými vojsky při obléhání Brna a v 17. století obnoven podle návrhu Jana Křtitele Erny. Ten na rozšířeném gotickém půdorysu vystavěl raně barokní trojlodí a mezi opětné pilíře bočních lodí přistavěl kaple. Přestavba trvala deset let (1661–1671). V letech 1749–1752 následovala barokní úprava vnitřního kněžiště podle projektu Mořice Grimma. Autorem soch v Ernově průčelí kostela je Jan van der Furth. Barokní přestavba konventu probíhala současně s barokizací kostela. Portál někdejší prelatury s dvojicí soch lucemburských markrabat Jana Jindřicha a Jošta Lucemburského (jejich podoba je pouze fiktivní) je dílem Josefa Leonarda Webera z konce 40. let 18. století. Za josefínských reforem byl augustiniánský řád přesídlen na Staré Brno, budovy kláštera pak sloužily moravským zemským úřadům. Dnes tu sídlí stálá expozice starého umění Moravské galerie (bezplatný vstup). V kostele jsou pochována lucemburská markrabata Jan Jindřich a Jošt.

  • Putování po barokních stavebních památkách vnitřního Brna se blíží ke konci na Dominikánském náměstí v dominikánském kostele sv. Michaela archanděla, kterému dal barokní podobu v letech 1658–1679 brněnský stavitel Jan Křtitel Erna. Niky v průčelí kostela byly osazeny roku 1728 sochami od Antonína Rigy. Každého, kdo kostel navštíví, určitě zaujme barokní kazatelna – sochařské dílo Josefa Winterhaldera staršího z doby kolem roku 1745. Dějiny kostela jsou spojeny s dominikánským klášterem, v jehož prostorách mimo jiné zasedal moravský zemský sněm. Hned vedle nás zaujme barokní areál brněnské Nové radnice, někdejší tribunální dům barokně upravený v roce 1726. Modernizace byla svěřena Mořici Grimmovi. Atmosféru přestavby někdejšího pevnostního města Brna v město okázalých barokních staveb nejlépe symbolizuje nástropní freska ve Sněmovním sálu od Daniela Grana z první půle 18. století, nazvaná „Alegorie na šťastnou vládu Moravy.“ Tento hold olympských bohů vzkvétající Moravě je dodnes tichým svědkem zasedání městského zastupitelstva. Kdo jej chce spatřit, může využít toho, že zasedání zastupitelů jsou veřejně přístupná.

  • Půvabnou pozdně barokní stavbu naleznete ve Starém Brně těsně před branami brněnského Výstaviště. Letohrádek Mitrovských je osově koncipovanou usedlostí postavenou mezi lety 1779 až 1794 pro svobodného zednáře a významného mecenáše brněnské univerzity, generálmajora Antonína Arnošta Mitrovského. Bělostná fasáda drobné, ale přesto výjimečné architektury, ukrývá oválný sál s působivou prostorovou freskou od Ignatze Mayera ml. Do dnešních dnů se bohužel nezachovaly sousední hospodářské budovy ani daleko za hranicemi Brna vyhlášená okrasná zahrada s prvním skleníkem na ananasy na Moravě. 

Druhý den pobytu v Brně můžeme věnovat dalším zajímavým cílům, především triumfálním klášterním stavbám na brněnském předměstí (Zábrdovice) a těsně za hranicemi města (Rajhrad).
  • K nejhodnotnějším stavbám barokního Brna patří kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích poblíž areálu bývalé Zbrojovky v Lazaretní ulici. Byl postaven v letech 1661–1668 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally v sousedství kláštera premonstrátů. V polovině 18. století k němu byla z jižní strany přistavěna polygonální kaple Panny Marie Čenstochovské. Klášter byl zrušen za vlády Josefa II. a přeměněn na vojenskou nemocnici, dodnes je její součástí. Kostel Nanebevzetí Panny Marie však svému původnímu účelu slouží. Jeho pozdně barokní až klasicistní interiér z let 1781–1787 je dílem „huti“ sochaře Ondřeje Schweigla, který navázal na starší práci svého otce Antonína Schweigla v Mariánské kapli. Autory malířské výzdoby jsou špičkoví rakouští umělci, k nimž patřili Franz Anton Maulbertsch a jeho žák Josef Winterhalder mladší, stejně jako Martin Johann Schmidt. Komu se z neuvěřitelného množství soch svatých, jimiž je vyzdoben celý chrám, nezatočí hlava, ten se ještě může potěšit bohatou výzdobou kaple Pany Marie Čenstochovské podle návrhu v Brně všudypřítomného Mořice Grimma s oltářem od Antonína Schweigla. Fresku v kopuli chrámu – Oslavu Panny Marie na nebesích – vytvořil Jiří Etgens. Celou plochu chrámové klenby pak zaujímá rokoková fresková výzdoba od Josefa Winterhaldera mladšího.

  • Jen třicet minut jízdy ze Zábrdovic trvá cesta do Rajhradu. Najdeme tu slavný klášterní areál benediktinů architektonický klenot, na jehož barokní přestavbě se v závěrečném období své tvorby projekčně podílel slavný Jan Blažej Santini Aichl (1677–1723). Zdejší kostel sv. Petra a Pavla byl dostavěn téměř úplně podle Santiniho představ. V roce 1722 byl položen základní kámen, stavba rychle pokračovala i po Santiniho smrti, kdy stavbu vedl František Benedikt Klíčník. Hlavní oltář kostela z let 1721–1731 je dílem Ignáce Lengelachera, který proslul svou tvorbou pro Dietrichsteiny v Mikulově. Půdorys kostela vychází z ideje podélného propojení tří eliptických prostorů, centrální z nich je ale vyveden ve formě osmistěnu. V přední části za věžemi přiléhají ke vstupní partii dvě menší kaple na eliptických půdorysech. Původní záměr byl v zaklenutí podélné lodě třemi kupolemi. Ty vyzdobil malíř Jan Jiří Etgens oslavou benediktinského řádu. Malba stropu kněžiště je dílem Josefa Wintelhaldera mladšího a znázorňuje Proměnění Páně. K sochařské výzdobě monumentální chrámové stavby patří kromě děl Ignáce Lengelachera, také práce Ondřeje Schweigla, Benedikta Edeleho a dalších umělců.

Nenechte si ujít:

  • Podzemní kostnice Barokní atmosféru městského centra dokresluje také zdejší unikát – monumentální podzemní kostnice v sousedství farního kostela sv. Jakuba, patřící k největším v Evropě. S barokní zálibou ve výzdobě interiérů pozůstatky lidských skeletů však nemá mnoho společného, vznikla teprve na začátku třetího tisíciletí našeho letopočtu uložením a uspořádáním velkého množství nalezených kosterních pozůstatků kolem kostela, kde se kdysi pohřbívali lidé zemřelí při válečných událostech třicetileté války a během následujících morových ran.

  • Náhrobek Ludvíka Raduita de Souches od Jana Kristiána Pröbstla z roku 1718 je uctěním velitele obránců Brna při švédském obléhání města v roce 1645.

  • Brněnské podzemí – V nedávných letech zpřístupněné prostory někdejších sklepení pod Novou radnicí (Mincmistrovský sklep) a pod Zelným trhem nabízí dobrodružnou cestu podzemním labyrintem, ve kterém návštěvníci najdou několik působivých expozic. (videoprezentace Brněnské podzemí)

  • Hrad Špilberk s kasematy – Atmosféru dob, kdy brněnský Špilberk byl barokní pevností a jeho kasematy byly přeměněny na ponurou podzemní věznici, v níž pykal mimo jiné i pandur Trenck a později také pověstný loupežník Babinský, přiblíží návštěva tohoto monumentálního hradu v bezprostřední blízkosti městského centra. (videoprezentace Špilberk)

Události hodné pozornosti: